Že je Norsko země oplývající tolika krásami přírody, že asi nemá v Evropě konkurenci, to jsme věděli, ale dost jsme váhali se tam vypravit. Jednak kvůli velké vzdálenosti, jednak z obav z velmi proměnlivého počasí. Nakonec nám náhoda "přihrála" cyklozájezd nabízející i pěší program, čemuž jsme neodolali. Cesta přes Německo a Švédsko byla dle očekávání dost hrozná, navzdory klimatizovanému autobusu a noční přestávce při plavbě trajektem (Rostock - Trelleborg), kdy se člověk poměrně slušně vyspal. Do nejvzdálenějšího bodu naší cesty to trvalo z Prahy (s přestávkami) cca 37 hodin. Počasí nás překvapilo: v dobrém smyslu tím, že bylo skoro po celou dobu slunečno, jen ke konci občas přeháňky (krátké, nebo večer a v noci); ve špatném smyslu nezvyklými vedry, srovnatelnými se Středomořím.
Z celé ohromné, hornaté a řídce osídlené země, kterou prochází jediná větší silnice z jihu na sever, kde je poskrovnu měst a i v údolích je víc roztroušených usedlostí než vesnic, jsme viděli za těch 9 dní jen docela malý kousek. Ale dá se říct, že to nejlepší. Fjordy, hory s jezery, divoké řeky i obří vodopády, typickou norskou náhorní planinu, lesy plné hub, co tu nikdo nesbírá, a zvláštních bílých lišejníků. Z Osla se stihl jen park s Vigelandovými sochami, ovšem i to byl pozoruhodný zážitek. Trollové, kteří nás určitě vskrytu provázeli, museli patřit k dobrým trollům.
[2014]
ÚvodRomsdalGeiranger a LomJotunheimen© Helena Dvořáková